Po komunistickém převratu v Československu nechal postavit komunisticky zločinný rezim pracovní tábory podobné těm nacistickým. Jedním z takových táborů byl i Tábor Vojna u Příbrami, kde docházelo k věznění a mučení nepohodlných lidí.
Pracovní tábor „Vojna“ u Příbrami byl původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, kteřího ho i vybudovali (1947–1949). Už po Únoru 1948 sloužil jako tábor nucených prací pro odpůrce komunistické totality. Na vstupní bráně do tábora byl a je nápis Prací ke svobodě , což je varianta nacistického Arbeit macht frei. Po smrti Gottwalda byl tábor v roce 1961 zrušen. Následně prostory využívala armáda, a to až do roku 2000. Vzhledem k tomu, že se jednalo o objekt s autenticky dochovanými vězeňskými objekty z doby komunistické totality, v roce 1999 bylo rozhodnuto o vybudování památníku. Rekonstrukce objektů trvala do roku 2005, v tomto roce byl areál zpřístupněn veřejnosti.
Památník Vojna u Příbrami leží prostřed lesů 5 km jihovýchodně od Příbrami, na rozhraní katastrů obcí Lazsko, Lešetice a Zavržice. Pojmenování dostal podle nedalekého vrchu Vojna, na jehož úpatí se nachází.
Kdo zde byl žalářován
Doživotní trest, který padl ve vykonstruovaném procesu, si zde odpykával plk. Pravomil Raichl. Raichl byl válečný hrdina, který se odsud pokusil uprchnout, bohužel neúspěšně. Po pokusu o útěk byl odvezen do věznice v Leopoldově, odkud se mu v roce 1952 podařilo utéct. Azyl našel v Americe.
Neoprávněně byl zde také žalářován a mučen plk. Miroslav Ondrák (odsouzen na 25 let). Dále: plk. Bohumil Pešta (odsouzen na 25 let), pplk. Pavel Pukančík (odsouzen na 12 let), generál Tomáš Sedláček (doživotí), Stanislav Svozil (doživotí) a řada dalších. Část života zde strávil i František Zahrádka. Čest jejich památce.
On-line video: Pracovní tábor „Vojna“ u Příbrami
Nahlásit nefunkční video
František Zahrádka
František Zahrádka se po druhé světové válce podílel na protikomunistickém odboji, jeho činnost spočívala v tisku ilegálních letáků a časopisu. Zahrádka též převáděl exulanty do zahraničí. Za svou antikomunistickou činnost byl 9. prosince 1949 odsouzen na 20 let těžkého žaláře. Koncem roku 1951 byl poslán do uranového dolu v Jáchymově, v té době vážil pouhých 45 kg. V roce 1956 byl transportován do uranového lágru Vojna a Bytíz. Propuštěn byl v roce 1962, poté si našel zaměstnání v uranových dolech v Příbrami, kde pacoval jako elektrikář.
Pojďme se podívat na dokument, ve kterém pan Zahrádka popisuje běžný den v pracovním táboře Vojna…
On-line video: František Zahrádka o pracovním táboře Vojna
Nahlásit nefunkční video