Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) je socialistická Severní Korea, nebo také Korejská lidově demokratická republika (KLDR), vzorový stát. Předseda KSČM Vojtěch Filip o KLDR napsal: „Komunistická strana Čech a Moravy pevně věří, že Korejská strana práce překoná nynější smutek a nadále povede hrdinný boj korejského lidu za obranu socialismu ve Vaší krásné zemi“. To je výňatek z kondolence, kterou nechal Filip zaslat do KLDR, když zemřel severokotejcký diktátor Kim Čong-il. Podle KSČM je Severní Korea je socialistický ráj. KSČM chce v České republice svrhnout kapitalismus a nastolit socialimus, tolik jejich stanovy. Vzhledem k faktům, že pro KSČM je severokorejský model socialismu více než přijatelný, redakce Komuniste.com předpokládá, že podobný nebo stejný model socialismu, chtějí komunisté zavést i v Česku. A jaký je severokorejský socialismus? Nejtvrdší totalita na světě! Komunisti jsou nebezpeční extremisti! Od nich ruce pryč!
Severní Korea
Severní Korea je nejizolovační země světa, kde vládne nelidský režim. Propaganda sice ukazuje vyspělost země, šťastné obyvatele a obchody plné zboží, to je ale velká lež. Běžně se tady porušují lidská práva, více než polovina obyvatel trpí nedostatkem jídla, na mnoha místech byl hladomor, natáčení běžného života je zločin, obyvatelstvo nemá přístup k internetu, vláda má kontrolu na všemi informacemi, které se dostanou dovnitř i ven. A tak dále.
Cenzurovaná severokorejská média
Režim vnucuje lidem, že KLDR je nejlepší země na světě – skutečný ráj. V hlavním městě Pchjongjang vysílá denně státní televizi zprávy na náměstí. Ve zprávách je pořád dokola veleben severokorejský diktátor Kim Čong-un a jsou zatracovány kapitalistické země, především Amerika. Jednou týdně se musí v každé vesnici uspořádat sezení, kde se musí povinně uctívat Kim Čong-un. Ten, kdo se těchto setkání neúčastní, je automaticky nepřítel státu (včetně VŠECH příbuzných!). Režim v Severní Koreji se nevíce bojí toho, že se k tamnímu obyvatelstvu doustanou informace z okolního světa. Kim Čong-un se udržuje u moci taktikou zastrašování. To je jediný způsob, jak se může u moci udržet i v budoucnu. To on moc dobře ví.
Elektřina je problém
V Severní Koreji je velký problém elektřina. Výpadky elektřiny jsou tady běžné a nikoho už nepřekvapují. Na mnoha místech země elektřina vůbec není! V ulicích nenaleznete poliční světla a v oknech světélkující žárovky. V domácnostech se běžně svítí svíčkami. Nejvíce osvětlené je hlavní město Pchjongjang. NASA pořídila snímek, kde je vidět, že v Severní Koreji se večer prakticky nesvítí. To, co je mezi Čínou a Jižní Korenou není oceán, ale Severní Korea!
Severokorejské pracovní/koncentrační tábory
V Severní Koreji je mnoho pracovních táborů, kde jsou vězněni političtí odpůrci. Nelidsky jsou zde žalážováni muži, ženy i děti. Lidé zde žijí ve strašných podmínkách. Běžný je kanibalismus, mučení a popravování (i těhotných žen), znásilňování žen i dětí… Za vlády Kim Čong-una se pracovní tábory rozrůstají. Stasitíce civilistů je vězněno mimo právní systém. Největší pracovní tábor Kwanliso 16 má rozlohu 560 km2 a pořád se rozrůstá. To je 3x víc než má Washington, D.C.! Tento tábor se nachází v provincii Severní Hamjong, přibližně 400 kilometrů od Pchjongjangu. Podle očitých svědků se tady nachází asi 20 000 vězňů.
Pchjongjang existenci těchto táborů popírá. Ovšem existují satelitní snímky NASA…
Kniha Tady je ráj
Kniha Tady je ráj je svědectví o životě v Severní Koreji. Je to otřesné svědectví o životě v tomto socialistickém „ráji“, kde obyvatelé umírají hladem. Autor vypráví o unifikovaném bydlení, škole s krutými tresty…
Úryvek z knihy:
„Hlavním působištěm opuštěných hladovějících dětí bylo kromě trhu nádraží. Za normálních časů odtud denně odjížděl jeden vlak do Čchongdžinu. Kvůli nedostatku pohonných hmot a výpadkům elektřiny se frekvence spojů omezila na jeden odjezd za dva týdny. Proto bylo nádraží zaplněné lidmi, kteří čekali na vlaky, co nikdy nepřijely. Byla to jedna velká noclehárna, kde ve dne i v noci pospávaly skupinky nešťastníků. A mezi tím vším se bezcílně potulovaly děti podobné kostrám potaženým kůží. Viděl jsem tam i úplně malé děti, roční až dvouleté, co se ještě ani neudržely vzpřímeně na nohou. Po odporně špinavé podlaze lezly po čtyřech a černými ukoptěnými prstíky sbíraly všechno, co našly. A pak to strkaly do pusy, aby zjistily, jestli se to nedá sníst.“
On-line video: Pravda o KLDR
Nahlásit nefunkční video
Socialismus NE!
Život v socialistické Severní Koreji je velmi drsný. Každý model socialismu byl v minulosti drsný, ten komunistický i ten německý (nacistický národní socialismus). Nechtějme už nikdy socialismus, jako KSČM. Oni opravdu neví, co činí…